Tour de Monte Rosa - Macugnaga, Alangna, Matterhorn, Zermatt

Při naší návštěvě u rodičů taťka nadhodil, že by si ke svým šedesátinám přál absolvovat se mnou a bráchou trek. Jelikož se tomu tak stalo již po nějaké té sklence vína, nevěnoval jsem tomu příliš pozornosti. Nicméně poté, co svoje přání připomněl i druhý den u oběda, jsem pochopil, že to myslel vážně.
Tak tedy jedeme. Jako destinaci jsem vybral Tour de Monte Rosa. Důvod prostý – k jeho spokojenosti je třeba vidět zasněžené vrcholky a všichni mít jazyky na vestě. Obojího tento trek nabízí hojně.
Za týden není reálné trek obejít celý. Jdeme ze Saas-Almagell po směru hodinových ručiček s plánem minimálně překlenout Itálii a přes Theodul Pass se vrátit do Švýcarska. Pak už odkudkoli nebude problém dopravit se vlakem a autobusem k autu do Saas-Almagell.

Statistiky

Počet dní: 8
Počet dní pochodu: 6
Počet nachozených km: 110,4
Celkové převýšení: 7261 m
Celkové náklady (os.): cca 6 200 Kč

Trasa: Tour de Monte Rosa

Zápis z cesty

So 22.8. – Unhošť – Saas-Almagel

Před osmou ranní vyjíždíme z Unhoště, nabíráme Pepu na Barrandově a pak už po D5 na Německo. Kvůli pár kilometrům Rakouskem u Bodamského jezera musíme koupit dálniční známku za cca 12E a rovněž švýcarskou za 40E. Bohužel si dálnici ani moc neužijeme – sotva 70 km. Dále již pomaloučku přes 2 sedla (Oberalppass 2200 m a Furkapass 2400 m).
Kolem 19h dorážíme do kempu Schönblick mezi Saas-Grund a Saas-Almagell. Auto, 2 stany, 3 osoby za 73E na noc.

Ne 23.8. – Saas-Almagell – Macugnaga

Přeparkujeme auto na parkoviště v Saas-Almagell (cca 30E na týden). Autobusem se popovezeme k přehradě Mattmark. Chceme si koupit lístek, jenže řidič otevírá pouze zadní dveře a nechce si nás všímat. No, co se dá dělat.
Od přehrady už konečně po svých. Volíme cestu po levém břehu. Stoupáme na Monte Moro Pass (2853 m), kde dáváme polední pauzu. Dolů do Macugnagy se jde o poznání hůř, než nahoru. Projdeme městem a ubytujeme se nepříliš útulném kempu Campeggio Sporting center – 42E. Paní sice nemluví ani anglicky ani německy, ale s vyslvětlením, že k ceně je ještě třeba zaplatit sprchu zvlášť, si práci dala.

Po 24.8. – Macugnaga – Alagna

Čeká nás nás téměř 1600 metrů převýšení do Passo del Turlo. Z čehož máme celkem respekt. Nakonec je zdoláváme lépe, než bychom čekali. V poslední třetině stoupání se jde po pěkném chodníku vyskládaném z kamení. Za pozornost stojí hezký bivak v polovině kopce.
Ze sedla (2738 m) nás vyhání déšť, který nás doprovází až do Alagny. S 23 km v nohách táboříme v Campeggio Alagna. 32E, sprcha v ceně, navíc milá recepční nás osobně celým kempem provede.

Út 25.8. – Alagna – Laghi del Salero

Nejsme úplně v nejlepší kondici. Zmáhá nás dojít i k lanovce do stanice Pianalunga (2000 m) se necháváme vyvézt lanovkou (10E/os.) I tak je morálka chabá, kazí ji sestupující oblačnost. Že bychom i dnes nic moc neviděli? Naštěstí vše se mění v Col d’Olen (2881 m). Na druhé straně je úplně jasno. S dobrou náladou v sedle obědváme.
Sbíháme do stanice Gabiet, kde si v chatě dáváme pivko a posledních 500 m dolů zdoláváme lanovkou (8E/os.). Kemp ve vesnici Tschaval je bohužel pouze pro karavany. Musíme tedy pokračovat. 300m k Santa Anna jedeme lanovkou (5E/os.). Na chatě dobíráme vodu. Dle slečny za barem voda není pravidelně testovaná, ale že ji sama pije.
Stoupáme mimo dosah civilizace přes val pod jezera Laghi del Salero, kde je spousta míst na stanování a potok. Užíváme si krásné výhledy na protější masiv Monte Rosy a užíváme si klidný večer a noc v horách.

St 26.8. – Laghi del Salero – planina mezi Mase a Gran Lago

Do sedla Colle de Rothorn (2689 m) to máme kousek. Poté sbíháme k sjezdovkám. Na chatě si dopřejeme pivko. Dále klesáme až do scénického Vallone di Verra, kde se je po čase výletníků povícero.
Stoupáme kolem pěkného vodopádu a následně pokračujeme po mírných planinách. Projdeme kolem salaše Mase, zdoláme val na ní a už se nám rozprostírá hezká planina s širokým výběrem místa pro nocleh.

Čt 27.8. – Gran Lago – Zermatt

Jakmile vystoupáme k Gran Lago a otevře se nám pohled na středisko Cervinia, dojde nám, odkud to přicházeli velmi nalehko vybavení turisté, ktéré jsme přešlěho odpoledne míjeli. Bohužel musíme pár set výškových metrů sklesat, abychom mohli zase stoupat do nejvyššího bodu treku – Theodul Pass (3316 m). Cesta je velmi dobře schůdná, jde se cestou na sjezdovce. Jen rozpálený štěrk všude okolo přidává na úmornosti.
Ze sedla je nádherný výhled na Matterhorn na jedné a ledovce Monte Rosy na straně druhé. Po vrcholovám přípitku a vydatném odpočinku sbíháme po ledovci ke stanici lanovky Trockener Steg. Dále k Zermattu již po cestě, která slouží i jako cyklostezka pro sjezd. Některé úseky vypadají tedy pro kola, řekněme, přinejmenším poměrně dobrodružně.
Při průchodu promenády v Zermattu působíme zaprášení s batohem celkem exoticky. Naproti tomu Camping Zermatt je díky absenci aut, karavanů a naopak osazenstvu bikerů, turistů, horelezců, místo s poklidnou přívětivou atmosférou. Škoda jen té blízkosti nádraží. Nocleh 50 CHF za všechny.

Pá 28.8. – Zermatt – Tasch

Vypadá to, že už jsme si na kopce zvykli. Levou zadní zdoláváme 800m převýšení nad Zermatt. Dále traverzujeme po ubočí až nad vesničku Tasch. Cesta by se dala klidně nazvat procházkou. Dojem jen kazí občasný průjezd elektrokol. Oni jsou ohleduplní, to jako ano. Ale pokud se díky motorku člověk dostává do míst, kam by se normálně nedostal, nepřijde mi to z principu správné.
V Taschi kupujeme sdružený lístek na vlak a autobus do Saas-Fee za dechberoucích 123 CHF na osobu. Je to sotva 40 km. No nic. Ze Saas-Fee sbíháme do údolí k autu a vyrážíme směr ČR.
V souladu s předpovědí začíná pršet. Kolem 23h nacházíme se štěstím otevřený kemp na rakouské staně Bodamského jezera. Za lijáku stavíme stan. Spí se nám jak ve skleníku.