Po 14 letech vymizely vzpomínky na všudypřítomné midges a chystáme se znovu do Skotska. Cestovat budeme obytným autem. Přes moře se dostaneme trajektem společnosti DFDS, plujícím z Amsterodamu do Newcastlu. Lístky kupujeme na začátku ledna zpáteční za cca 800 E za auto a 4 osoby. Cena zahrnuje kajutu s 4 postelemi, oknem a sociálním zařízením. Zajímavé je, že koncem prosince zřejmě nebyly ještě slevy na příští léto aktivní a zobrazovala se nezlevněná cena 1000 E.
Midges jsou aktivní údajně od května do září. To si moc rodina s dětmi nevybere. Dle termínů letních prázdnin v Anglii by mohl být začátek července stále ještě o něco méně turisticky frekventovaný.
Statistiky
- Počet dní: 15
- Počet ujetých km: 4000
- Celkové náklady: cca 50 000 Kč
Zápis z cesty
Ne 29. 6. – Cesta do Amsterodamu
Vstáváme ráno ve 4h a před pátpu už jsme na cestě. Dálnice krásně volné. Až v Nizozemsku provoz houstne. Kolem 14h jsme již v přístavišti Ijmuiden. Stihneme se ještě vykoupat na pláži a před 16h se nalodíme.
Dětem kupujeme lístky do kina. Sami máme pohov. Večer s vínem plánujme trasy po Skotsku. Všimne si nás příjemný pár skotských cyklistů, kteří nám přidají k trasám vlastní zkušenosti a ujištění, že ve Skotsku se spaním na divoko není mimo soukromé pozemky žádný problém. Pro turistiku je zejména užitečný web walkhighlands.
Po 30. 6. – Edinburgh
Trajekt dorazí do Newcastlu v 9h. Hodinu poté si už zvykáme na řízení vlevo. Parkujeme na P+R parkovišti u obchvatu Edinburghu. Stahuji mobilní aplikaci Lothian Buses and Trams a kupuji celodenní rodinnou jízdenku za 12Ł.
Edinburghem proudí davy, takhle to dekádu nazpět nevypadalo. Zběžně projdeme místa spjatá s Harrym Potterem (tou dobou velký hit u dětí). Projdeme se na Calton Hill. Večeříme Fish & Chips.
Přiblížíme se k NP Loch Lomond. Nocujeme mezi vesnicemi Doune a Callander.
Út 1. 7. – Ben A’an
Podnikneme krátký, ale hezký výlet na vrchol Ben A’an (454 m). Na vrcholu jsou skalky, vřesy a malebné výhledy na jezera.
V NP Loch Lomond jsou určité oblasti, kde se v určitých obdobích může nocovat jen na vyhrazených místech. Nacházíme hezký plac, kde je nocování možné za 10Ł. Bohužel lze platit jen přes mobilní aplikaci, kam se ale lze zaregistrovat pouze s GB tel. číslem. No nic, pokud dorazí revizor, snad bude mít pochopení.
Trasa: Ben A’an
St 2. 7. – Cobbler
Dnešním cílem je vrchol Cobbler (884 m). V pásmu lesa je cesta nově zrekonstruovaná, ubíhá jak po másle. Dále pokračuje mírným stoupáním až pod vrchol. Jsou dvě možnosti výstupu. Volíme prudčí cestu na levo. Vylezeme v sedle mezi vrcholy. Navštívíme jižní i severní vrchol.
Krytí skalkou před větrem na Cobbleru obědváme. Na zpáteční cestě poprvé testujeme vybavení proti dešti. Nocujeme na parkovišti u Loch Tulla.
Trasa: Cobbler
Čt 3. 7. – Dunstaffnage castle
Nejdřív mrholí, později leje jako z konve. Chvíli marně vyčkáváme na zlepšení údolí Glencoe. Jedeme na parkoviště ve vesnici Ganavan. Za deště podél pobřeží dojdeme k hradu Dunstaffnage. Lístky kupujeme přes internet – 21.5Ł rodinné vstupné. Hrad neohromí / neurazí.
Leje dál. Recepční nás nasměruje do centra výzkumu oceánů. Je tam teplo, sucho a je to zdarma. Krom toho expozice pro děti i dospělé. Noc strávíme kousek před Loch Laggan.
Trasa: Dunnstaffnage castle
Pá 4. 7. – Dalwhinnie
Déšť neustává. Jedeme na exkurzi do Dalwhinnie distillery, za kterou jsme se při putování v roce 2012 jen smutně ohlíželi. Vstup je 19Ł/dospělý, 11Ł/dítě. Zahrnuje prohlídku, degustaci 3 whisky (malé panáky a jen pro dospělé), skleničku a 10% slevu na nákup. Řidiči dostávají ochutnávku s sebou. Kupujeme 15 letou klasiku za 50Ł. V českých e-shopech k dostání za cca 40Ł.
V Kingussie objevíme veřejné sprchy. Správce je skoro krajan (Slovák). Nechá nás sprchovat zadarmo a k tomu přidá skvělý tip na silničku u Newtonmore, kde najdeme spoustu míst na nocleh. Večer degustujeme whisky za větru a deště kolem, čímž začíná tradice pro zbytek dovolené.
So 5. 7. – A’Chailleach
Rovnou od auta se vydáváme na vrchol A’Chailleach (930m). Jakmile vylezeme z údolí vítá nás neskutečný vítr. Obědváme na vrcholu schovaní za mohylou. Když vyhodíme pecku od třešně rovnou nahoru, vítr ji odnáší 20m daleko.
Cestou se zastavíme na skok u Loch Ness. Nocujeme u silnice A87 asi 50 km od ostrova Skye (překvapivě jsme si mohli i vybírat).
Trasa: A’Chailleach
Ne 6. 7. – Quiraing
Parkujeme u jezera Langaing a vyrážíme na hřeben Quiraing. Až k hřebeni jdeme sami. Na hřebenu přibývá navštěvníků ale i mraků. Čekáme na protrhání mlhy. Čas si krátíme svačninou. Vyplatilo se. Mlha se protrhává, ukazuje se slunce a zelené kopečky mezi skálami vypadají úžasně.
Přejdeme hřeben až k plnému parkovišti na Quiraing Road, odkud proudí davy. Zpátky jdeme spodem, obejdeme si skalní útvar Needle.
K večeru se zastavíme projít si malebné kopečky Fairy glen. Přespíme v kempu Sligachan, rezervováno 2 dny předem za cca 38 Ł.
Trasa: Quiraing
Po 7. 7. – Old Man of Storr, Neist Point
Vyrážíme na výlet k dominantě ostrova známé z pohlednic – Old Man of Storr. Parkoviště už je po ránu dost plné. Co je horší, pronásledují nás přeháňky. Na vrcholu vyhlidky fouká tak, že prší vodorovně. Schováme se za metr vysokou římsou a jsme v suchu. Po půl hodině to vzdáváme a jdeme nazpět k parkovišti.
Tam nás vítá pokuta 50Ł, přestože jsme měli zaplaceno. Parkoviště prý není určeno pro auta umožňující přespání. V žádném směru nepřesahujeme rozměry parkovacího místa. O dvě místa níže stojí i barvou stejný Ford Transit Custom, pouze nemá výklopnou střechu. Ten pokutu neobdržel. Sepisuju tato fakta do on-line odvolání se proti pokutě. Druhý den, byť zdvořile, nicméně zamítavě, odpoví s fotkou malé cedule s pravidly, která někde u vjezdu asi očividně byla, a odpapouškováním původního znění.
Odpoledne se projdeme k majáku Neist Point. Překvapivě se vyčasilo a tak si užíváme trochu sluníčka. Pozdě večer se ukládáme ke spánku vedle silnice A890 poblíž Loch Sgamhain.
Trasa: Old Man of Storr
Út 8. 7. – Beinn Eighe
Projíždíme Kinlochewe. Objevíme hezké umývárny. Lepší se počasí, možná bychom mohli stihnout i nějaký větší výlet, než zase přijde déšť. Údolí podél silnice A896 na západ vypadá moc hezky.
Pěšky se vydáváme pozvolným stoupáním k jezeru Loch Coire Mhic Fhearchair. Po svačině stoupáme poněkud náročným suťovým žlabem do sedla. Jakmile jsme na hřebeni, stihneme ještě několik pohledů na impozantní hory okolo a už se začíná valit mlha. A také cesta není úplně hřebenovka, jde se nahoru dolů až k Beinn Eighe (1010 m). Jakmile sklesáme cca 200 výškových metrů, jsme z mlhy venku.
Ivanka vybíhá napřed. Rychlou chůzí s kopce získává akorát potřebných 20 minut, aby stihla dojít pro auto a ušetřit nás posledních dvou km po silnici.
Autem pokračujeme na sever. Od Ullapoolu hledáme místa na spaní. Není to úplně snadné. Něco najdeme až pár km za parkovištěm pro výlet na Stac Pollaidh.
Trasa: Beinn Eighe
St 9. 7. – Stac Pollaidh, Old Man Of Stoer
Hodinové okno bez deště jsme bohužel promeškali a tak dorážíme pod vrchol Stac Pollaidh (612 m) za deště a mlhy. Chvilku čekáme, nelepší se to, jdeme nazpět. Škoda, krajina i vrchol samotný vypadá velice atraktivně.
Přejíždíme úzkými silničkami s vyhýbacími místy na parkoviště pro výlet ke skalnímu útvaru Old Man Of Stoer. Procházka po útesech velmi působivá, stejně tak i pohled na samotnou jehlu čnící z moře. Cesta nazpět klasicky v dešti.
Nocujeme na velmi hezkém místě v údolíčku mezi Clachtoll a Lochniver. I tak je v noci nápor větru takový, že nad ránem raději sklápíme střechu.
Trasa: Stac Pollaidh
Čt 10. 7. – Cul Mor
Neprší, pouze fičí jak blázen. Jdeme zdolat vrchol Cul Mor (849 m). Jakmile dosáhneme horizontu, otvírají se nádherné výhledy přes jezero na ikonický Suilven. Závěrečná pasáž po suti je lehce náročnější. Pohled z vrcholu přes jezera, hory až k moři je naprosto úžasný. Jen skrz vítr jde sotva udžet foťák v ruce.
Spíme na parkovišti u Loch Lochy.
Trasa: Cul Mor
Pá 11. 7. – Buchaille Etive
Je naprosto jasno. Kolem 9h už se nám sotva daří najít místo na parkovišti v Glen Coe. Jaká to změna. Za krásného a teplého počasí si vyběhneme na hřeben Buchaille Etive Beag. Konkrétně vrcholy Stob Dubh (958 m) a Stob Coire Raineach (925 m). Výhledy parádní kolem dokola. Na nebe bez mráčku si nějak nedovedem zvyknout.
Přejedeme na parkoviště u Loch Tulla. Dáme kafe a jdeme se koupat do jezera. Jezero má zajímavý spád. Po 100 m vody po kolena a najednou hlubina. Je to krásně vidět i na přechodu barvy vody ze zlaté na tmavě modrou.
Večer přijíždí další turisté. Dva Turci se mě ptají jako to funguje se svobodou kempování ve Skotsku. Možná jsme mě trochu nepochopili. Přelezou plot k jezeru, rozbalí stan a zapálí oheň. Nebo něco uniklo mě. S postupem času v průběhu večera se utáboří stejným způsobem ještě další čtyři skupiny.
Trasa: Buchaille Etive
So 12. 7. – Newcastle
Míříme na jih do Newcastlu. Opačným směrem proudí kolony výletníků. Že by začaly prázdniny v Anglii, nebo jen prostě jen normální slunný víkend ve Skotsku? V Anglii nakoupíme dobroty domů. Ceny cca o třetinu nižší než ve Skotsku.
Kolem 15h jsme na trajektu. Máme stejnou kajutu. V něděli cca v 9h připlouváme do Ijmuidenu. Večer jsme doma.
