Podél hranic na kole: Vary – Děčín

Nad Kraslicemi

Navazujeme s Ivankou na loňský cyklo-projekt. Tentokrát se vydáváme z Karlových Varů podél hranice na sever. Opět jedeme na těžko. Vezeme spacáky karimatky, stany, ovesné kaše a večeře na celý týden, pečivo a tyčky na 3-4 dny. S obědy počítáme po hospodách, pečivo a tyčky v půlce dokoupíme.
Jako nocležiště mám vytipované turistické přístřešky, které nám poslouží jako pohodlné zázemí.

Statistiky

  • Počet dní: 7
  • Počet ujetých km: 431
  • Celkové převýšení: 6904 m
  • Celkové náklady (os.): cca 2400 Kč

Trasa: Cyklotrek z Karlových Varů do Děčína

Zápis z cesty

So 19.6. – Karlovy Vary – Vítkov

Odpoledne vyrážíme z Jenišova cyklostezkou podél Ohře přes Loket do Starého Sedla. Tam se od Ohře odpojujeme a kolem koupaliště Michal přijíždíme na chatku do Vítkova. Až na pár set metrů v Lokti vede stezka krásně mimo silnice. Celou dobu nad námi visí bouřka. Nakonec se nám vyhne.
Večer se koupeme v překvapivě teplém potoce. Opékáme buřty. Bouřka zřejmě udeřila nahoře na Slavkovském lese, jelikož se potok náhle rozvodní a málem odnese piva.

Ne 20.6. – Vítkov – Libá

Odjíždíme z chaty. Na Kladské obědváme. Projíždíme Lázněmi Kynžvart, překleneme údolí a jsme v Českém lese u Dyleně. Při výjezdu z lesa nás překvapí krásná loreta nad Hrozňatovem.
Po její prohlídce objíždíme Cheb a záhy objevujeme spektakulární Bismarckovu rozhlednu na Zelené hoře. Zajížďka k ní rozhodně stála za to.
Sjíždíme k vodní nádrži Skalka. Zanedlouho vystoupáme k vyhlédnutému přístřešku. Spíme pod ním. Večer otravují komáři. V noci bouřka. Alespoň se trošku ochladilo.

Po 21.6. – Libá – Šnecký rybník

Dopoledne projíždíme Aší. Dokupujeme pečivo a pamlsky. Objíždíme Ašský výběžek přes Hranice. Větrným mlýnům navzdory, malebná krajina. V Podhradí si prohlédneme zřícenu hradu Neuberg. Věž je zavřená. Nicméně lze vystoupit na přístupové schodiště k věži. I jen tak stojí celé za to.
Oběd nás čeká v restauraci v Doubravě. Opět na výběr mezi knedlo-zelo, guláš, svíčková.
Přes hřeben jedeme do Hazlova, pokračujeme skrz Vojtanov po silnici. Před Skalnou zpátky do lesa. Brzy nás čeká nocleh u Šnekenského rybníka. Rybník je díky rašelině temný a neskutečně teplý.

Út 22.6. – Šnecký rybník – Zaječí vrch

Sjíždíme do Plesné. Chceme se vyhnout silnici, jedeme podél hranice po modré turistické. Cesta je sjízdná poněkud hůře. Musíme i brodit, ale celkem se dá. Vylezeme si na skalku Vysoký kámen a sjedeme do Kraslic.
V Kraslicích nás paní pošle na druhý konec města k vyhlášené hospodě, která je ale zavřená. Nakonec jíme v resturaci Severka. Vzhled klame. Vaří levně a dobře a rozhodně netočí jen Géčko:)
Vjíždíme do Krušných hor. Začínáme výživným stoupáním 400 výškových na Bukový vrch. Ještě za sluníčka se myjeme u Fisherovy studánky. Než dojedeme na Rolavu, hory halí mlha a pekně se ochladí. Přehoupneme se na Jelení. Ještě jeden kopec a jsme u přístřešku na Zaječím vrchu.

St 23.6. – Zaječí vrch – Přísečnice

Za mlhy a mrholení se vydáváme skrz Horní Blatnou, Hřebečnou a Rýžovnu na Boží dar. Za Rýžovnou se stává z mrholení už pěkný liják. Na Myslivnách čekáme v přístřešku, ale déšť nechce ustat. Nakonec jedeme do deště, s tím, že uschneme v hospodě. Pivovar na Božím daru je v tomto směru velkým sklamáním. Není tam ani římsy, kde by se mohlo schovat sedlo. Oproti tomu horský hotel Zelený dům nám poskytne vytápěnou lyžárnu. Na pár hodin nás tam dešť zamyká. To ale nevadí -prostředí útulné, jídlo a pivo dobré.
Po dešti pro zahřátí vystoupáme na Klínovec. Pokračujeme přes Kovářskou do Černého Potoka. Přísřešek máme vyhlídnutý nad v.n. Přísečnice. Jako obvykle nás k tábořišti čeká pořádný kopec. Nakonec se i ukáže sluníčko na dosušení věcí.

Čt 24.6. – Přísečnice – Tři Smrky

Po noční bouřce zůstalo vlhko a mlha. Ta se naštěstí postupně rozfoukává. Projíždíme kolem Novodomského rašeliniště do Hory Svaté Kateřiny. Název nelže. Město stojí skutečně na kopci. I vyjet na náměsti dalo zabrat. Hostinec Horský domov byl ohromným překvapením. Navzdory prostorám 30 let staré jídelny, paní kuchařka a hostinská v jednom vaří vynikající poctivé domácí jídlo. A za polovinu ceny, co jsme měli dosud tu čest platit.
Dále jedeme kolem přehrady Fláje do Českého Jiřetína. V čekárně přečkáme bouřku. Nocujeme na luxusním místě u rybníka Tři Smrky.

Pá 25.6. – Tři Smrky – Adolfov

Opět nás vítá mlha a mrholení. Projíždíme skrz Moldavu. Na oběd se stavíme na Cínovci. Dokoupíme pečivo. Před Komáří Vížkou se počasí vylepšuje, tak si rádi uděláme odbočku k vyhlídce.
Nocleh máme zajištěn v Adolfovském dvoře. Hotelu šéfuje značně zmatený pán z Ukrajiny. Je první den otevřeno. Nejprve neteče voda ve sprchách. Nakonec se dá vše do pořádku. V krbu se topí, pivo teče a i boršče na večeři se dočkáme.

So 26.6. – Adolfov – Děčín

Jedeme po silnici přes Krásný Les, Petrovice, Tisou, Sněžník. V kontrastu s touto fádní cestou nás fascinuje nádherný výhled do Saska z Drážďanské vyhlídky před vrcholem Děčínského Sněžníku. Na vrcholu si vše prohlédneme ještě z rozhledny. Pak už nás čeká zdánlivě nekonečný sjezd do Děčína. Stihneme ještě kebab a už míříme vlakem do Karlových Varů.