Letos jsme se rozhodli pro světoznámý trek napříč Dolomity. Oproti Tour du Mont Blanc by měl být o něco méně chozený, nicméně však neméně krásný. Druhému bodu věřím, o prvním v pořadí mám jisté pochybnosti. Snad to nebude v září již tak zlé.
Statistiky
- Počet dní: 9 (na treku 6)
- Počet ujetých km: 91
- Převýšení: 4824 m
- Celkové náklady: cca 7 500 Kč
- Trasa: Alta Via 1
Zápis z cesty
Pá 6. 9. – Cesta Vlakem
V 17h odjíždíme se Pepou vlakem z Prahy. V Pardubicích se připojuje Bejbas s ručně vyráběnou polystyrenovou krabicí, ve které leží plechovky plzní krásně obsypané ledem jako humři. Ve Vídni přestupujeme na noční vlak. Bohužel se dlouho nevyspíme. V Innsbrucku vlak staví již ve 4 ráno.
So 7. 9. – Lago di Braies – Lago Piciodel
V Itálii je jeden náš spoj zrušen. Namísto toho naskakujeme do opožděného EC. První průvodčí nás nechce vpustit dovnitř, tak Bejbas umluví druhou. K tomu se k nám přidají dvě sympatické Australanky.
Kolem poledního po několika přestupech dorazíme k jezeru Braies. Jde o turistický highlight, kvůli kterém se sem z Austrálie (nejen) jezdí. A podle toho to tam, co se návštěvnického spektra týče, vypadá.
Trek začínáme výstupem přes sedlo Forcella Sora Forno (2388 m), chvíli cesta vede po náhorní planině kolem Senneshütte, bohužel ale vzápětí prudce klesá k osadě Pederú. Tam si dopřáváme pivo za odměnu, doplníme vodu a jdeme získávat zpátky ztracené výškové metry. Moc pěkné a zároveň jediné místo na stany nacházíme na úrovni Lago Piciodel.
Ne 8. 9. – Lago Piciodel – Ra Nona
Po kafíčku na Rifugio Fanes. Jdeme pohodlnou cestou údolím stejného jména až po nástup na Forcella di Lago (2486 m). Ze sedla prudce scházíme k jezeru. Obklopují nás pro Dolomity typické kolmé skalní stěny.
Před dosažením Forcella Lagazuoi (2572 m) začíná pršet. Při sestupu postupně leje jako z konve. Procházíme kolem kolmých skalních věží, které nám díky vrcholkům v mlze, nechávají o své výšce jen hádat.
U silnice SR48 nacházíme zchátralý přístřešek s nefunkčním pítkem na vodu. Uvaříme jídlo, odstěhujeme zaneřáděnou vanu stranou a uložíme se zde ke spánku.
Po 9. 9. – Ra Nona – Forcella de la Puina
Nad ránem mě budí kapky vody dopadající na obličej. Po chvíli jako jejich zdroj identifikuji hrdlo vyschlého pítka. Otvor zacpu rukou a budím osazenstvo. Rychle přemisťujeme naše věci stranou. Pepa staví pro pítko odpadní vodovod z PET lahví a všeho, co najde kolem. Krásné dílo plní funkci asi tak 10 minut. Poté už je proud tak silný, že nezbývá, než zpátky nastěhovat vanu 🙂
Před 11h déšť ustává. Stoupáme k ikonickému skalnímu útvaru Cinque Torri. Sklesáme do Ponte de Ru Curto. Opět nahoru kolem vyhlídky na Cortinu. Vodu doplníme u Rifugio Croda da Lago. Za příjemného večerního slunce překonáváme Forcella di Col Duro (2302 m). Nocujeme na vršíčku značně posetém kravinci nad Forcella de la Puina.
Út 10. 9. – Forcella de la Puina – Pian della Lóra
Klesáme přes Passo Staulanza, kolem salaší Malga Vescova, kde kupujeme výborný sýr. Zde i začíná stoupání k Rifugio Adolfo Sonino al Coldai a následně Forcella Coldai (2191 m). Za zády se naskýtá výhled na monumentální Monte Pelmo. Na chatě máme delší pauzičku, jelikož Bejbas slaví narozeniny a objednává místní pálenku.
Procházíme kolem jezera Coldai. Zdoláváme další dvě sedla. Forcella col Negro Coldai (2199 m), Forcella di col Rean (2107 m). V údolíčku Pian della Lóra nacházíme skvělá místa na stany včetně potoka.
St 11. 9. – Pian della Lóra – Casera dei Pass
Počasí se poněkud kazí. Cesta po úbočí nás vede do Col de l’Ors (1826 m) a následně do Forcella del Camp (1933 m). Pokračujeme k Rifugio Carestriato, kde prodávají litr červeného za 9E. Bejbas obětuje svoji láhev na vodu, jakožto náš nový demižon.
Za sucha sbíháme k volně přístupnému srubu Casera dei Pass. Po vyčištění kamen (někdo před námi se snažil zatopit v troubě) Pepa s Bejbasem zajistí teplo. Před setměním dorazí parta promočených Belgičanů, kteří připravený servis velmi ocení.
Čt 12. 9. – Casera dei Pass – Agordo
Za prudkého deště sbíháme do Agorda na autobus. Přejíždíme do Belluna. Zajdeme do pizzerie. Nakoupíme zásoby na večer. Ubytujeme se ve vesnici Levego, kde přes Booking seženeme pokoj pro 3 se soukromou saunou za 200E na 2 noci.
Pá 13. 9. – Belluno
Podnikneme krátký výlet za pizzou a nákupem do Belluna. Zbytek času trávíme saunou, jídlem, pitím a sledování seriálů.
So 14. 9. – Cesta domů
Na penzionu se seznámíme s izraelskými cyklisty. Ti nás autem ráno odvezou na autobus do Longarone. Přes Cortinu se dostaneme do Toblachu na vlak. Z důvodu začínajících povodní rakouské dráhy ruší omezení platnosti jízdenek. Každý má jet tak, jak uzná za vhodné, nejlépe ale vůbec. Stíháme dřívější vlak, než máme rezervovaný. Což bylo prozíravé. Všechny další spoje jsou později rušeny.
Ještě bych vyzdvihl Bejbasův výkon. Při přestupu v Liezenu během 15 minut stihl doběhnout do města do 400m vzdáleného stánku, zakoupit kebab pro všechny a nezmeškat vlak. Při 5ti minutovém přestupu ve Vídni obstaral piva v Bille (za předběhnutí fronty u pokladny).