Nízké Taury 2021

Po skalkách na Großer Bösenstein

Na trek včetně cesty máme pouhých 7 dní a tak rádi využíváme blízkosti Nízkých Taur.
Stejně tak se nám zamlouvá, že tato oblast Rakouska povoluje stanování nad pásmem lesa, viz bivakování v Rakousku.
Ukazuje se, že většina trasy je liduprázdná. Na hřebeni nejsou žádné chaty a nástpní trasy z údolí na hřeben poměrně dlouhé.

Statistiky

  • Počet dní: 7
  • Počet nachozených km: 67,2
  • Celkové převýšení: 6816 m
  • Celkové náklady (os.): cca 2 000 Kč

Trasa: Trek v Nízkých Taurách

Zápis z cesty

Ne 5.9. – Rottenmann – Rossboden

Po 14h parkujeme při turistické trase u lesa na kraji Rottenmannu. Bejbas dostává chuť na pivo. Zavřený penzion ho jen motivuje k dalším výkonům. Za nedlouho se vrací se třemi lahváči, které vyloudil na obyvatelích nedalekého domu, nic netuše besedujících na zahradě. Bez znalosti slova německy slušný výkon.
Občerstvení se dáváme na pochod. (Ne, že by to pivo krokům do kopce nějak prospělo.) Všude po cestě je spousta ohromných borůvek a stezka napovídá, že davy tudy běžně neproudí.
Kolem 18h stavíme stany na planince Rossboden (cca 1850m). Objekt v mapě označovaný za turistický přístřešek, je ve skutečnosti zavřená lovecká chatka. Jezírko pro nabrání vody (přes filtr) zde ale je, tak nám nic nechybí.

Po 6.9. – Rossboden – Gefrorener See

Za krásného počasí stoupáme přes Seegupf, Diewalgupf a Moserspitz na Hochheide (2363m), kde obědváme. Poté se přehoupneme přes Dreistecken (2382m). Je nám jasné, že dnes se nám přelézt Grosser Bösenstein nepodaří. Klesáme tedy k Gefrorner See, kde táboříme.
Provedeme i něco ve smyslu očisty. Celkovou koupel teplota jezera nedovoluje ani náhodou:)

Út 7.9. – Gefrorener See – Wagnerplankögel

Ještě že jsme včera dál nešli. Cesta po skalnatém hřebínku přes Sonntagskarspitze pod Bösenstein nám zabere přes 2 hodiny. Neustále se leze po skalkách nahoru dolů (často jištěno řetězy). Vlastní cesta na Grosser Bösenstain (2448m) je pak sice prudká (lépe se přidržovat rukama), ale už ne tak náročná.
Po zaslouženém obědě klesáme přes Kleiner Bösenstein do sedla Perwurzpolster. Ráz kopců se mění. Na Zinkenkögel stoupáme již po travnatém svahu. Na vrcholu prohodíme pár slov s dvojicí Čechů jdoucích v protisměru. Dál už jen klesáme tábořit na hřebínku mezi kopci Wagnerplankögel a Grosser Geierkögel. Vodu bereme z malého jezírka. Docela boj, zřejmě kvůli nečistotám jde voda sotva přefiltrovat.

St 8.9. – Wagnerplankögel – Moarsee

Ranní mlha nás přiměje vyrazit o něco později. Než se ale po řetězech vyšvihneme na Grosser Geierkögel, není po ni ani památky. Zato vítr se začíná podobat vichřici. Na vrcholu Hochschwung (2196m) svačíme společně s milým rakouským dědou. Dnešní cesta ubíhá oproti té včerejší nesrovnatelně snadno.
Stanujeme u jezera Moarsee. Tentokrát si můžeme dopřát kompletní koupel bez rizika omrzlin.

Čt 9.9. – Moarsee – Alker (úpatí)

Vrcholek za vrcholkem stoupáme k nejvyššímu kopci dne – Eiskarspitz (2350m). Klesáme k prastaré kapli v sedle Glattchoj. Krátce pohovoříme s dvojicí rakušanů jdoucích také natěžko. I když – natěžko. Jejich batůžky jim docela závídíme. Dáváme jim tipy ohledně vody. Oni zase nám, že v Alpách lze pít i z kaluže a že to nikdy nefiltrovali.
Sestupujeme do lesa a nad údolím traversujeme pod vrchol Alker, kde nacházíme místa na stany. Krajina zase vypadá jinak. Samý potok a hučení vodopádů. Tady asi s vodou nouze nebude.

Pá 10.9. – Alker (úpatí) – Haseneckscharte

Cesta opět vypadá, že tudy chodí leda jeleni. V Idlereckscharte je situace jiná. Všichni sem míří z druhé strany od hospod z údolí. Bez batohů vybíháme na výhled z vrcholu Talkenschrein (2319m).
V hospodě si dávám poctivé vepřo knedlo zelo za 11E. Pepo s Bejbasem postupně dohromady tři jídla. Bejbas slaví narozeniny a na pivo nás zve. Na druhou rundu nás nechá servírka čekat a o třetí se musím přihlásit. Asi se zde pivo pije jina:)
Tak jako tak se díky pivům a knedlíkům do sedla Haseneckscharte doslova ploužíme. Nocujeme na perfektním místě u jezera kousek za sedlem. Opět vhodné ke koupání.

So 11.9. – Haseneckscharte – Erzherzog-Johann-Hütte

Náš poslední den začíná mlhavě. Dlouho tedy neotálíme. A na norský způsob sbíháme do údolí. U silnice stopujeme kolemjedoucí auta. Autobus bohužel v sobotu nejezdí. Do půl hodiny nam zastaví přátelský starší pár a svezou nás do Stein an der Enns.
Ve městě okoukneme zastávku autobusu a čekání vyplníme jedním pivem. V městě Selzthal přestupujeme na vlak. Od tamtud jsme v Rottenmannu za pár minut. Pepa s Bejbasem jdou objednat kebab. Já doběhnu pro auto. Naberu je a jede se domů.