Cesty do zahraničních destinací jsou momentálně, pokud ne zakázané, tak velmi komplikované. Rádi proto využijeme hustou síť cest a cyklostezek v naší zemi. Máme v plánu na kole putovat pohraničím z Karlových Varů na Lipno.
Plánujeme jet na těžko. V Českém lese se určitě pro nocleh místo najde. Na Šumavě, kde je spaní volně v přírodě zakázáno existují nouzová nocoviště.
Nejvíce nám dá zabrat vymyslet do čeho a jak upevnit byť lehká ale neskladná zavazadla – spacák a karimatky. Existující hotová řešení nám přijdou buď drahá, nebo malá a nebo z hlediska ochrany proti vodě nedostačující. Nakonec jsme se rozhodli k zakoupení lehkých lodních vaků Jurek. Moje šikovná žena užila ke každému pár stahovacích popruhů ve tvaru osmičky – do jednoho oka přijde vak, druhé kolem řidítka. Zbytek jako, oblečení jídlo, bomba, vařič apod. se s rezervou vejde do podsedlové brašny a brašny na nosič (stan leží na ní).
Statistiky
- Počet dní: 7
- Počet ujetých km: 350
- Celkové převýšení: 4000 m
- Celkové náklady (os.): cca 2000 Kč
Zápis z cesty
So 6.6. – KV – Planá – Vítkov
Odvážím auto do Plané u Mariánských lázní. Cestou vyložím zavazadle na naší chatce ve Vítkově u Sokolova. Z Plané jedu za deště přes Slavkovský les do Lokte, kde máme sraz s Ivankou, která vyrazila z Varů. Na večer se udělalo hezky a tak na chatě posedíme s buřty u ohně.
Ne 7.6. – Vítkov
Celý den prší jako z konve. Děláme pořádek v chatě. Zajdeme do hospody na pivo.
Po 8.6. – Vítkov – Jestřábí vrch
Konečně můžeme pokračovat. Zahříváme se dvaceti kilometry do kopce na Kladskou, kde si s chutí dáváme kachnu a guláš k obědu. Průjezdem Lázněmi Kynžvart Slavkovský les opouštíme. Přes Starou Vodu pokračujeme k hranicím do Českého lesa. Táboříme na mýtince v lese nedaleko Jestřábího vrchu. V noci nás budí chrochtání a dusot kolem stanu.
Út 9.6. – Jestřábí vrch – Pleš
Blíží se déšť. Vstáváme v 6, balíme stan a pokračujeme liduprázdnou krajinou Českého lesa. V 11 hodin s prvními kapkami přijíždíme do hospody Myslivna v Rozvadově. Posilněni poledním menu a Plzní rozvažujeme co dál. Déšť má pokračovat minimálně po zbytek dne. Rezervujeme ubytování v Penzionu na Pleši.
S vyhlídkou na teplou sprchu a suchý pokoj překonáváme zbývajích 25 km v lijáku s dobrou náladou. V penzionu nás vítá milá obsluha. Večer těžko odolat kolenu uzenému v domácí udírně.
St 10.6. – Pleš – Všeruby
Prší celou noc a nepřestává ani ráno. Po snídani vybíhám na kopec k bývalému hřbitovu. Jen tam lze v jistých okamžicích lapit signál. Dle radaru, by mohly srážky před polednem ustat. Zařizujeme se podle toho a s posledními kapkami vyrážíme.
Se záměrem vyhnout se sjezdu do údolí se vydáváme cestičkou podél hranice okolo vrchu Malý Zvon. Prvních 400 m z kopce kolem přírodní rezervace je bohužel nesjízdných, poté se cesta lepší. Převážně z kopce dojedeme až do Nemanic. Zajímavá ves, mimochodem. Na kraji obce jednota z minulého režimu (bez rekonstrukce). Dva občané zrovna přelézali plot k jednomu stavení. Poté, co nás spatřili utekli do polí. Většina domů s vytlučenými okny. A třešničkou na dortu je stavení ve stylu podnikatelského baroka vyvedené v růžové barvě, coby bordel, na opačném konci vsi.
Valí se mraky za chvíli začne pršet. Rezervujeme ubytování v penzionu ve Všerubech. Nekonečným kopcem stoupáme na Čerchov. Od poloviny v doprovodu lijáku. Z Čerchova přes Folmavu a Maxov přijíždíme do Všerub. Ubytování má jisté mezery, co se útulnosti týče, ale hlavně, že jsme v suchu.
Čt 11.6. – Všeruby – Hůrka u Prášil
Vítá nás sluníčko a také stoupání. Přes Svatou Kateřinu vjíždíme na Šumavu. Pokračujeme kolem Černého jezera do Špičáckého sedla. V sedle bohužel všechny restaurace zavřené. Rádi bychom nějaké výhledy. Vystoupáme si na vrchol Pancíře. Jídelna je dokonce otevřená. Pivo a česnačka nám krátí chvíli při bouřce.
Cestou k nouzovému tábořišti Hůrka jsme nuceni se na chvíli schovat v přístřešku. Rozbalování stanu nás přiměje urychlit další přeháňka. Večer jdeme protáhnout nohy procházkou k jezeru Laka.
Pá 12.6. – Hůrka u Prášil – Strážný
Ráno sjedu pro vodu ke studánce na půli cesty mezi Starou a Novou Hůrkou. Dál jedeme po cyklostezce n Prášily. Nenecháme si ujít výživný výjezd na Poledník. Cestou se ještě podíváme k Prášilskému jezeru. Rozhledna i občerstvení na Poledníku bohužel zavřené. Ale i tak se mezi stromy místa k výhledu na okolní kopce najdou. Odměnou za stoupání nám je krásný a dlouhý sjezd podél Roklanského potoka na Modravu.
Po vydatném obědě a místním pivu v pivovaře Lyer pokračujeme na Březník. Dále si s plnými břichy užíváme stoupání na Černou horu a vzápětí další na Stráž. Po kafíčku na Bučině nás čeká už jen necelých 20 km z kopce přes Knížecí Pláně do nouzového tábořiště nad Strážným.
So 13.6. – Strážný – Soumarský Most
Začínáme lehkým stoupáním do bývalé osady Mlaka. Následuje dlouhá sjezd do Nového údolí. Máme času dost. Projedeme se po rovince podél Vltavy k Nové Peci a nazpět do Soumarského Mostu. V hospodě u nádraží Stíháme polévku a pivko. Tím naše putování na kole končí.
Následují 4 hodiny vlakem s dvěma přestupy do Plané u Mariánských Lázní. (Při přestupu v Plzni s kolem a bagáží se během 2 minut zapotíme víc než v lecjakém kopci. V Plané nakládám kola do auta a za chvíli jsme ve Varech.
